Magnety a rakety

  Tento blog má takový, řekla bych až vzletný, název Magnety a rakety. Co jsou to rakety si asi každý dokážeme velmi přesně představit. (Edit: Píšu si s kamarádkou, ať přijede. Ona že, až tam bude míň raket. Já že, hele tady nebyla raketa už dva tejdny. A ona že, hm tady nebyla raketa osmdesát let). Dobře, to spláchlo všechny moje argumenty na dalších osmdesát let. Ale zpátky k názvu blogu. Raketu umíme. Ale co jsou to ty magnety? Ano, těšíte se/obáváte se* správně. Jdu vám vysvětlit, co že to vlastně dělám. *Nehodící se škrtněte Pokud jsi NMR expert, tak jak by se řeklo v Izraeli – plýz ignór. Pro zbytek z vás je tu lehké představení, takzvané spektroskopijat tehuda magnetit. Já a můj nejmilejší Varian. Nezkoušejte to doma. On už je tady mrtvý a o svoje magnetické pole přišel. N a v ž d y NMR spektroskopie je takový roztomilý akronym pro hrůzu nahánějící název nukleární magnetická rezonance. N u k l e á r n í. Co vám budu, pokaždé když se mě na celní kont...

   Jeruzalém, Mrtvé moře, Nazareth, bílý Tel-Aviv, Betlém, Galilejské jezero, Yafo, poušť Negev, Ejn Gedi, Masada, život beduínů, kolébka civilizace, Eilar, Rudé moře a jeho korály... To jsou všechno upoutávky řady cestovních kanceláří na cestu do Izraele. Ale co když nejste moc na náboženství ani památky a návštěva Teláče ani Mrtváku vás neuspokojuje? Možná si vyberete z těchto skrytých důvodů, proč sem přijet. Jste závislí na adrenalinu   Pokud vám váš každodenní život – práce, kolegové, děti, peníze, studenti, domácnost, časový press, laborka – nepřináší dostatečný stres, otupěli jste vůči zprávám v televizi a pořád máte takový plíživý dojem, že byste rádi něco zažili – tak pojeďte do Izraele!    Izrael má totiž jednu vychytávku, naprosto adrenalinovou bombu, a to jsou raketové útoky. Jenomže to pravé kouzlo tkví v tom, že rakety tu neútočí jako lord Voldemort na Harryho Pottera, jednoduše vždycky v červnu, až má Harry po zkouškách. Rakety ...

Chcete tomato? Já jsem chtěla tomato. Chtěla to, má to. Pojďte si se mnou znovu prožít mých prvních 72 hodin v Izraeli… Pondělí 14. října, den první      Den odletu do Izraele. Den, kdy už vás ani neporazitelná kombinace kafe a víno na letišti nedají do kupy. Den, kdy musíte říct spoustu sbohem a ahoj. A taky den, kdy vaše Bc-Mgr-PhD úsilí vykrystalizuje v jediný moment, a vám dojde, že je to právě tenhle okamžik, pro který jste devět let dřeli. Dřeli jste, abyste teď stáli s fůrou těžkých zavazadel na Terminálu 1 a brečeli. Fňuk. Bůůů, škyt. První krok je ale vždycky nejtěžší a tak se statečně sunete dál. Plánovali jste si koupit v duty free parfém, ale teď vám to přijde jako naprostá pitomost. Myslíte si, jak jste hustí a stateční, ale konkrétně můj psychický stav se nejspíš moc nezlepšoval, protože když jsem nastupovala do letadla, tak se mě kapitán letu – ano, kapitán letu, ten, co bude řídit náš boeing, bezesporu bývalý vojenský pilot, co sestřelo...

  Kdo je to postdoc? Čím vším si musel projít, aby se dostal až sem, a co všechno ještě bude muset zvládnout? Vědecká obec má jeden z nejsilnějších kastovních systémů na světě. A jelikož tenhle blog se bude hodně vědy týkat, rozhodla jsem se za strukturou takové běžné laboratoře ohlédnout a vás vzít s sebou.     Samozřejmě doufám, že mi tento článek pomůže v sobě uzavřít doktorát, natěší mě na postdoc a dodá mi motivaci na další kroky...     ... ale co si budem, může to skončit i tak, že na konci roztrhám svoji El Al flex letenku a uteču do lesa.     Tak jdeme na to.     Bakalářští studenti     Bakaláře máme všichni rádi a oni mají rádi nás. Převážně proto, že se navzájem vídáme jednou nebo dvakrát týdně a to ještě na pár hodin, takže o sobě nic nevíme a nestíháme si tak lézt na nervy. Musíte počítat s tím, že většině bakalářských studentů se budete muset těch pár hodin týdně doopravdy věnovat a zkrátka kontrolovat, jestli si se vš...

 Pokud jsme my chemici v něčem doopravdy dobří, tak je to počítání pravděpodobnosti. Jak pravděpodobné je, že... získám tento grant? 50 %? 20 %? 3 %?  To pak takový správně posedlý chemik nelení a - pokud má tu možnost - zjišťuje v rezervačním systému seminárních místností, na jak dlouho si komise zasedačku zamluvila, následně dělí tento čas délkou své audience, aby zjistil, na kolik lidí je tam tedy místo, a podle jmen v komisi se snaží rozhodnout, zda započítat pauzu na oběd, popřípadě jak dlouhou. Tato obsese kvantitativní analýzou nás naplňuje pocitem klidu a bezpečí.   Ale pak přijdou zahraniční stáže Nadace Experientia a celá výpočetní chemie pravděpodobnosti se hroutí a padá a zavaluje chemika pocitem nihilismu. Pro ty, co jsou v oboru noví, tak Nadace Experientia uděluje roční stipendium na stáže mladých chemiků na výběrových školách v zahraničí jako jsou Yale, University of Chicago nebo Okinawa Institute. Zisk takového stipendia vám nejenom že "otevře dveře do sv...