V posledním dílu Magnetů a raket jsem si připravila takový půvabný oslí můstek, který mě měl z úvahy o padawadanství u Lucia přenést k mým zálibám a koníčkům ve Svaté zemi. Ale ono nemá moc cenu budovat si oslí můstky, když pak čtenáři musejí tak dlouho čekat na pokračování, takže už to stejně dávno zapomněli. Jako by vám starověký Říman řekl „Ano, tu řeku můžeš přejít po mostě, co jsem postavil.“ Ale to je vlastně jádro pudla. Já toho totiž dělám tolik, že se tu a tam (nebo tam a tu) stane, že nějaký týden úplně vynechám nebo alespoň vydávám nový díl israeli sharp ve čtvrtek, takže vlastně kdykoli v časovém rozmezí čtvrtek-sobota. Tak se na ty moje koníčky pojďme podívat. Takže na prvním místě bych chtěla vypíchnout, že mým nejmilovanějším koníčkem je NMR spektroskopie a když se nemůžu věnovat přímo práci na magnetu, tak nepohrdnu spinovou fyzikou, kvantovou mechanikou a lineární algebrou. Den, kdy nemůžu změřit NMR spektrum nebo si alespoň z nouze v...
Tak je tu další díl Magnetů a raket, které vycházejí vždy přesně ve čtvrtek – israeli sharp – takže je sobota, dobrý den. První mírový týden byl poměrně kulturně nabitý a slibuje zábavný druhý ročník. Když jsem sem přijela, byla jsem vyděšená holka ze srdce Evropy, co tu nikoho neznala, pořádně nerozuměla tomu, co po ní chtějí, a v životě nezapnula Matlab. Stačilo dvanáct měsíců a mám skvělé kamarády, vědecká data, která jsou prostě – no čau! – a okno Matlabu vlastně ani nezavírám (můj laptop mě za to jistojistě nenávidí). Tak trochu mi to připomíná přerod z padawana v rytíře Jedi kdysi dávno v jedné předaleké galaxii… Kdo mě zná, tak toho asi nepřekvapí, že já zbožňuju Hvězdné války. (A koho to teďka překvapilo, tak nechápu proč, vždyť já studuju fyziku, sakra!). Tedy abych si vymezila svůj světonázor: Mám ráda jen Lucasovy Hvězdné války, tedy 1-6. A ano, i ty „nudné a politické“ prequely 1-3, protože promiňte ale Ewan McGregor a Hayden Christensen t...